V českém pravopisu je správná pouze jedna varianta psaní slova „mým“, a to s tvrdým „y“ na konci. Varianta „mím“ je chybná.
Slovo „mým“ je tvarem zájmena přivlastňovacího „můj“. Konkrétně se jedná o 7. pád (instrumentál) čísla jednotného rodu mužského a středního. Pro rod ženský je v 7. pádu tvar „mou“.
Pravopis se řídí pravidlem, že v instrumentálu (7. pádu) zájmena „můj“ píšeme tvrdé „y“ (s výjimkou rodu ženského – „mou“).
Zde je několik příkladů použití slova „mým“ ve větách:
Synonymem pro „mým“ může být v závislosti na kontextu například:
Slovo „mým“ vyjadřuje příslušnost, vlastnictví nebo původ k osobě mluvčího v daném kontextu. Ukazuje, že něco je spojeno s mluvčím, ať už jde o vlastnictví, činnost nebo vlastnost.
Je důležité si uvědomit, že přivlastňovací zájmena se skloňují a jejich tvary se mění v závislosti na rodě, čísle a pádu podstatného jména, ke kterému se vztahují. Proto je nutné dávat pozor na správné skloňování, aby nedocházelo k pravopisným chybám.
V množném čísle se používá tvar „mými“, například: „Jsem obklopen mými přáteli.“
Biografie Svatý Valentin?
Muži a ženy jely
Co je Živnost?
Mlýn
Biografie Dagmar Ďásková?
Mnichovská dohoda
Ryba
Mýto
Znáte zkratku fg.?
My