V křížovkách se s pojmem „keltský kněz“ nejčastěji setkáváme pod slovem druid. Toto slovo, psané v češtině jako „druid“, je odvozeno z keltského termínu „druvid“, který pravděpodobně znamená „ten, kdo zná dub“ nebo „ten, kdo je moudrý jako dub“. Dub byl totiž v keltské kultuře posvátným stromem a symbolem moudrosti, síly a dlouhověkosti.
Druidové nebyli jen prostými kněžími v našem moderním chápání tohoto slova. Jejich role byla mnohem širší a zahrnovala funkce soudců, učitelů, lékařů, věštců a správců posvátných míst. Byli to vzdělaní muži, kteří se těšili velké úctě a autoritě ve společnosti Keltů. Jejich znalosti se předávaly ústně, z generace na generaci, a zahrnovaly mimo jiné historii, právo, astronomii, medicínu a filozofii. Bylo také známo, že druidové měli rozsáhlé znalosti bylin a léčivých rostlin, což jim umožňovalo léčit nemoci a zranění.
Společenská struktura keltských kmenů byla poměrně složitá a druidové stáli na jejím vrcholu, hned po náčelnících a válečnících. Byli nezávislí na světské moci a jejich rozhodnutí byla často konečná. Měli právo vyloučit kohokoli ze společnosti, což byla pro tehdejší lidi velmi tvrdá sankce. Vyloučený jedinec se nemohl účastnit náboženských obřadů ani se stýkat s ostatními lidmi.
Druidové se často scházeli na odlehlých místech, jako byly posvátné háje nebo okrsky, kde vykonávali své rituály a obřady. Tyto obřady byly často spojeny s přírodními cykly, jako jsou slunovraty a rovnodennosti. Známé jsou i jejich rituály spojené s obětmi, které však nebyly vždy kruté. Často se obětovaly předměty, zvířata nebo se prováděly symbolické úkony.
Cesta k tomu stát se druidem byla dlouhá a náročná. Vzdělání trvalo mnoho let, často dvacet nebo i více. Během této doby se učedníci učili zpaměti obrovské množství informací, včetně genealogie kmenů, legend, mýtů, zákonů a astronomických pozorování. Zapovězeno jim bylo psaní, aby si uchovali tajemství svých vědomostí a zabránili jejich zneužití. Tato tradice ústního podání zajišťovala, že znalosti zůstaly v rukou zasvěcených a byly pečlivě střeženy.
Nejvíce informací o druidech pochází z římských pramenů, zejména od Julia Caesara, který v „Zápiscích o galské válce“ popisuje jejich organizaci a vliv. Caesar zmiňuje, že druidové pocházejí z Británie a že se tam jejich učení rozvíjí nejvíce. Přestože římské záznamy jsou cenné, je třeba je číst s jistou dávkou opatrnosti, neboť Římané měli tendenci Kelty a jejich zvyky démonizovat.
Z římských zdrojů víme, že druidové měli své vlastní hierarchické uspořádání, s jedním hlavním druidem na vrcholu. Byli rozděleni do různých tříd a měli své vlastní soudní a administrativní pravomoci. Jejich vliv sahal daleko za hranice jednotlivých kmenů a dokázali mezi nimi udržovat jistou formu jednoty.
Ačkoli keltské národy již ve své původní podobě neexistují, odkaz druidů žije dál. V moderní době se objevilo novopohanské hnutí známé jako neodruidismus, které se snaží oživit starověké keltské tradice a filozofii. Neodruidové se věnují studiu historie, přírody a duchovnosti a často pořádají rituály a slavnosti inspirované keltskou minulostí.
V kontextu křížovek je však slovo druid jasně definované jako označení pro keltského kněze, který byl v dávných dobách významnou postavou keltské společnosti. Jeho znalosti, moudrost a duchovní vedení formovaly životy mnoha lidí a jeho jméno dodnes evokuje tajemství a hlubokou spojitost s přírodou. Je to slovo, které v sobě nese ozvěnu dávných časů a starobylé kultury.
Tomáš Baldýnský nehoda
Karabáče v křížovce
Daniel Volopich kdo to je?
Klam v křížovce
Nástěnkář
Karabáč v křížovce
Božena Benešová sourozenci
Klenba lební v křížovce
Adam Junek co to je?
Karibský ostrov v křížovce