Kivi, tato exotická pochoutka plná vitamínu C a dalších cenných látek, se stává stále oblíbenějším ovocem i v našich zeměpisných šířkách. Pěstování kiwi však není zcela bez nároků a pro dosažení bohaté a kvalitní úrody je nezbytné věnovat pozornost správné výživě rostlin. Hnojení kiwi je klíčovým faktorem, který ovlivňuje nejen velikost a chuť plodů, ale také celkovou vitalitu a odolnost rostliny vůči chorobám a škůdcům. V tomto článku se podíváme na to, čím hnojit kiwi, jaké živiny jsou pro něj nejdůležitější a jaké jsou ideální postupy pro zajištění zdravého růstu a bohaté sklizně.
Kiwi je rostlina s poměrně vysokými nároky na živiny, zejména v období aktivního růstu a plodnosti. Abychom mohli mluvit o efektivním hnojení, je nutné nejprve pochopit, jaké živiny jsou pro kiwi nejpodstatnější. Mezi makroprvky, které kiwi ve větším množství potřebuje, patří dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). Dusík je zásadní pro vegetativní růst, tedy pro tvorbu listové hmoty a nových výhonků, což je důležité pro celkovou sílu rostliny a její schopnost produkovat květy a plody. Fosfor podporuje vývoj kořenového systému, tvorbu květů a následně i dozrávání plodů. Draslík pak přispívá k celkové odolnosti rostliny, zlepšuje kvalitu plodů, jejich skladovatelnost a sladkost. Kromě těchto tří hlavních prvků potřebuje kiwi v menším množství i další živiny, jako je hořčík (Mg), vápník (Ca) a síra (S), a v stopových množstvích pak železo (Fe), mangan (Mn), zinek (Zn), měď (Cu) a bor (B).
Ideální doba pro hnojení kiwi je v několika fázích během vegetačního období. První dávka hnojiva by měla být aplikována na jaře, ideálně v době, kdy začínají rašit pupeny a rostlina vstupuje do aktivního růstu. V této fázi je klíčový dusík, který podpoří tvorbu listí a výhonků. Na jaře se proto hodí použít hnojiva s vyšším obsahem dusíku, případně univerzální hnojiva určená pro ovocné keře a stromy. Je důležité si uvědomit, že nadměrné množství dusíku může vést k bujnému růstu zelené hmoty na úkor plodnosti, proto je nutné dodržovat doporučené dávkování.
Druhá fáze hnojení nastává v období tvorby plodů, obvykle v pozdním jaře nebo na začátku léta. V této době je důležité podpořit vývoj plodů a zajistit jejich správné dozrávání. Zde přichází na řadu fosfor a draslík. Ideální jsou hnojiva s vyšším obsahem těchto prvků, která podpoří tvorbu květů, jejich opylení a následný vývoj plodů. Hnojiva s poměrem NPK, kde je dusík v menším množství než fosfor a draslík, jsou pro tuto fázi vhodnější. Některá speciální hnojiva pro ovocné dřeviny obsahují i přídavek dalších důležitých mikroelementů, které mohou podpořit kvalitu plodů, jako je například bór, který je důležitý pro opylení.
Třetí a poslední hnojení by mělo proběhnout po sklizni, tedy na podzim. Toto hnojení má za cíl dodat rostlině živiny pro regeneraci po sklizni a pro přípravu na zimní období. V této fázi je důležité doplnit zásoby draslíku a fosforu, které rostlina spotřebovala během plodnosti. Draslík pomáhá rostlině lépe přečkat mrazy a fosfor podporuje vývoj kořenového systému, který je důležitý pro příjem živin a vody v následujícím vegetačním období. Na podzim je vhodné používat hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu a s minimálním nebo žádným obsahem dusíku, aby se předešlo stimulaci nového, nezpevněného růstu před zimou.
Kromě minerálních hnojiv je pro kiwi velmi prospěšné i organické hnojení. Dobře uleželý kompost nebo kravský hnůj dodává půdě nejen potřebné živiny, ale také zlepšuje její strukturu, zadržování vody a podporuje aktivitu půdních mikroorganismů. Organické hnojení je vhodné provádět na podzim nebo brzy na jaře, kdy se zapracuje do půdy kolem rostliny. Důležité je však použít pouze dobře uleželý materiál, aby nedošlo k poškození kořenů čerstvým hnojem.
Při výběru hnojiva pro kiwi je důležité zohlednit pH půdy. Kiwi preferuje mírně kyselou až neutrální půdu, s pH v rozmezí 5,5 až 7,0. Pokud je půda příliš zásaditá, může docházet k nedostupnosti některých mikroprvků, jako je například železo, což se projeví žloutnutím listů (chloróza). V takovém případě je možné půdu upravit například přidáním rašeliny nebo síranem amonným. Naopak, pokud je půda příliš kyselá, je možné ji vápnit.
Dalším důležitým faktorem je způsob aplikace hnojiva. Minerální hnojiva by měla být rovnoměrně rozptýlena kolem rostliny, mimo bezprostřední blízkost kmínku, a následně zapracována do půdy. Vhodné je hnojení provádět před nebo po dešti, aby se hnojivo lépe rozpustilo a rostlina jej mohla snadněji přijmout. U organických hnojiv je ideální je zapracovat do půdy na podzim nebo na jaře. Je také dobré si uvědomit, že kiwi má poměrně povrchový kořenový systém, proto je důležité hnojit v oblasti kolem koruny rostliny.
Při pěstování kiwi je rovněž důležité sledovat projevy nedostatku nebo přebytku živin. Žloutnutí listů může signalizovat nedostatek dusíku, železa nebo hořčíku. Hnědé okraje listů mohou poukazovat na nedostatek draslíku. Zpomalený růst a slabé plody mohou být způsobeny nedostatkem jakékoliv z klíčových živin. Naopak, příliš bujný růst s měkkými výhonky a malou plodností může značit nadbytek dusíku.
V souhrnu lze říci, že správné hnojení kiwi spočívá v pravidelném dodávání vyváženého množství živin během celého vegetačního období. Jarní hnojení by mělo být zaměřeno na dusík pro podporu růstu, letní na fosfor a draslík pro tvorbu a zrání plodů a podzimní na doplnění zásob draslíku a fosforu pro přípravu na zimu. Kombinace minerálních a organických hnojiv, spolu s úpravou pH půdy a sledováním reakcí rostliny, je klíčem k tomu, abyste se mohli těšit z bohaté úrody lahodných plodů kiwi.
Pojem Čistá mzda
Čím hnojit rajčata
Wellbeing
Čím hnojit ořešák
PENB
Čím hnojit lopatkovec aby kvetl
Crumble
Čím hnojit rajčata a papriky
Pojem Averze